4. – 12. srpna 2017

Novinky

Varování, které se hodí do každé doby

Rozhovor se souborem KUK!

Odpovědi jednotlivých členů souboru jsme po domluvě převedli do celistvého textu.

Jak se zrodil nápad na tohle představení?
Byla to dlouhá cesta. Dřív jsme byli zvyklí dělat tak nějak "zuškovsky" jedno představení za rok. Tohle vznikalo mnohem delší dobu. Šli jsme od témat extremismu, až jsme se dostali sem. První impulz byl tedy extremismus v různých podobách. A když jsme hledali nějakou formu, napadla nás Farma zvířat.

Takže reagujete, dá se říct, na současné dění?
Ano. Je to tak v každé době. Vždycky jsme pracovali tak, že jsme si řekli, na čem chceme dělat, jaká témata nás zajímají. A tohle je možná aktuálnější, než bylo v době, kdy jsme na tom začali dělat.

Témat je tam několik, ale jaké je to vaše? To nejpalčivější?
Pro mě třeba nenápadné omezování svobody, které člověk zprvu možná ani nepocítí. Ale i zkoumání jednotlivých charakterů, jak se chovají v různých situacích. A ještě manipulace. Určití lidé jsou schopní věřit nějaké základní myšlence ještě hodně dlouho po tom, co se děje něco úplně jiného.

Měli jste v rozdělení rolí jasno od začátku?
Ne. Vznikalo to vlastně z různých improvizací. Ani v nich to nebylo stálé. A myslím, že nikdo z nás ani neměl nějaký typ, který bychom si chtěli zahrát. To přišlo až s Farmou zvířat.

Takže Orwell posloužil jako struktura i v tomhle případě?
Přesně tak. A každému z nás nějakou dobu trvalo, ne ž jsme přišli na to, jak se naše postava bude vyvíjet. Někteří z nás se navíc k souboru připojili až ve chvíli, kdy byla stanovená forma. Ale ve výsledku to nebylo na obtíž.

Jaká je pro vás nejhodnotnější věc na Orwellovi?
Nadčasovost. Vizionářství. Varování, které se hodí do každé doby.

Má někdo z vás osobní zkušenost jako zaměstnanec fast foodu?
Konkrétně ne. Ale někteří naši spolužáci nebo známí ji mají. Měli jsme to od kamarádů zprostředkované tak živě, že js me měli pocit, jako bychom to zažili my sami. Třeba když se někdo dopracuje na manažera, má tam jídlo zadarmo. /smích/ Ty se pt áš na fast foody, ale moje maminka třeba pracuje v pohostinství v dost prestižním podniku v centru Prahy, a je to tam stejné. A nemusí to být jen fast food. Když věc vezmou do ruky ctižádostiví lidé a jsou schopni využít maličkostí na cestě ke svým soukromým cílům, je to přesně tohle. Od té doby, co tuto inscenaci hrajeme, si třeba všímám pokladních v Lidlu. Ale je to hodně spojené s jídlem a klienty. Kde jsou oni, musí být i přetvářka. Jednak k nim, ale také v kolektivu mezi sebou. Vlastně se to dá použít do každého prostředí . Všude máš etický kodex. Efekt tohoto představení je hrozně za jímavý v tom, že za námi chodí lidé, kteří třeba pracují v openspacech, další jako ajťák, další v bankovnictví. Prý tam zažívají to samé.

Působíte jako sehraná skupina. Jak dlouho jste spolu?
Dlouho. Někteří už od čtvrté třídy.

Vyvíjelo se vaše představení nějakým způsobem?
Zásadně ne. Spíš se zpestřovalo, zpřesňovalo a proh lubovalo.

Jak to s vámi bude dál?
Ty jo... To je dobrá otázka.

Vít Malota

Komentáře ke článku