4. – 12. srpna 2017

Novinky

Tajemství z Ruska

Rozhovor s uměleckou ředitelkou a režisérkou Taťjanou Timoninou

Přijeli jste s představením Edith Piaf – historie lásky. Jak vznikl text a inscenace?
Text jsem dávala dohromady já na motivy hry V. Legentova a vzpomínek Edithiny sestry. Vznikl vlastně k 100. výročí narození této zpěvačky. Edith Piaf a její písničky jsou nám velmi blízké a do života mnohých Rusů vnesla úplně novou barvu. Myslím, že je to tak nejen u nás. Ale úplný počátek, první nápad na zpracování tohoto tématu vznikl v souvislosti s naší návštěvou Francie. Byli jsme pozvání na avignonský festival, kde jsme hráli hru Jeana Anouilha Orchestr ve francouzštině. Hodně se nám líbila atmosféra festivalu, seznámili jsme se tam se spoustou souborů. Ale musím říci, že Hronov si s Avignonem nezadá. I tady cítíme skvělou atmosféru, zájem o divadlo, hlavně u mladých, zkrátka jakéhosi divadelního ducha, který ovládá celé město. Nápad zpracovat osud Edith Piaf, která měla nejen hezké písničky, ale také nesmírně zajímavý život, se propojil i s tím, že pro ní máme ideální představitelku. Hlavní herečku našeho souboru Olgu Antipovu.

Můžete říci něco více o vašem divadle?

Město Togliatti není velké, je to hlavně průmyslové centrum. Naše divadelní studio není velké, je součástí Paláce kultury. V základní skupině máme třicet herců, a pak máme ještě skupinu mladých, je to náš dorost, který si připravujeme, aby někdo v naší práci pokračoval. Jejich příprava je spojena s výukou – učíme herecké techniky, pohybovou a hlasovou výchovu, zpěv, akrobacii, šerm atd.

A jaký máte repertoár?

Repertoár je hodně rozsáhlý, abychom nabídli něco všem generacím diváků. Soustředíme se především na dětské publikum, máme na repertoáru několik desítek inscenací. Děti milují třeba Popelku, Sněhovou královnu nebo Brémské muzikanty. V muzikálu Malá mořská víla hrají společně s dospělými herci talentované děti z celého města. Snažíme se také zaujmout dospívající, takže máme projekty jako rockový muzikál Psi a představení Když rapujeme, v další sezón máme v plánu pro teenagery inscenaci na motivy povídek F. Iskandera Pro Lízu bych udělal všechno! Právě tohle mladé publikum ve věku teenagerů je nejtěžší zaujmout, ale snažíme se o to. Pro dospělé máme nejrůznější hry jak z ruského, tak světového repertoáru. Hodně nás zajímají autoři jako Gogol a Čechov. Takže mám inscenaci na motivy Mrtvých duší pod názvem Ach, Čičikov, a také Ženitbu a Na samotě poblíž Děkaňky. Podle Čechovových povídek a aktovek vznikly například inscenace Jubileum Čechonte nebo O lásce. Kromě toho hrajeme třeba také Vědmu podle hry Panočka od Niny Sadur nebo hru M.Ugarova Oblom-off na motivy Gončarovova románu.

Jak často hrajete?
Hrajeme v průměru patnáct představení měsíčně, samozřejmě to kolísá. Po novém roce vždy hrajeme více, v létě naopak málo. A hodně taky cestujeme. Nedávno jsme například byli na mezinárodním divadelním festivalu v Litevském Vilniusu, kde jsme taky hráli Edith Piaf. Momentálně je tento titul takovou naší výkladní skříní a jsme rádi, že jsme ho mohli přivést i sem do Hronova.

Komentáře ke článku