4. – 12. srpna 2017

Novinky

Na začátku by polovina diváků Aloysius nejraději zaškrtila

Rozhovor s představitelem Otce Flynna a zároveň režisérem Liborem Ulovcem

Viděl jsem vaše představení třikrát a pokaždé jsem měl jiný pocit ohledně viny otce Flynna. V Mostě pro mě byl jasně nevinný, ve Volyni to mohlo být tak i tak a dnes bych hlasoval pro jeho vinu. Hrajete to tak, že si předem řeknete, jak to je?
Mám určitou koncepci o tom, co se skutečně stalo. Nikomu jí neříkám. Nicméně, jak to vyjde pro diváky, to je opravdu souhrou náhod a okolností, nedokážu to popsat. Nehrál jsem to tedy tak, že je kněz vinný nebo nevinný. Vím o tom, že jsem to hrál jinak než jindy. Byla to úplně jiná energie. Kde se to bere, nevím. Je to možná tím, že jsem Pochyby i režíroval a nevidím se. Korekce v tomto ohledu možná selhává. Na druhou stranu si myslím, že není na škodu, když inscenace pokaždé vzbuzuje otázky.

cheap Replica Watches replica omega watches replica watches uk

Dnes mi přišly důležité úplně jiné repliky než v předchozích představeních.
Je to možné, když se na něco díváš a už ten příběh znáš, víš, jak dopadne a můžeš se na jednotlivé repliky více soustředit. Rozumím tomu. Když znáš příběh, soustředíš se na detaily, které ti nutně při prvním či druhém představení unikly.

Téma církevních hodnostářů zneužívajících děti je v poslední době dost aktuální. Setkáváš se s reakcemi na toto téma?
To téma je hodně zajímavé, přesto si myslím, že většina lidí inscenaci čte z jiného pohledu. Tebou zmíněný příběh pro ně není nejdůležitější. Nezajímá je ani tolik nějaká kauza zneužívání či nezneužívání dětí kněžími. Čtou v představení mnohem zajímavější téma – téma sestry Aloysius. Zda je lepší řídit se pravidly a vzdát se vlastního rozhodování, nebo brát odpovědnost za svoje rozhodování s rizikem, že se mohu rozhodnout špatně. Zda prožívat život černobíle anebo barevně jako sestra James. Příběh kněze je tedy pro ně pouze nositelem tématu, které leží jinde.

Musím se přiznat, že dnes mi bylo sestry Aloysius poprvé líto…
Tak by to asi mělo být. Její přerod by měl být výrazný a myslím, že dnes se to skutečně podařilo. Na začátku by ji polovina diváků určitě nejraději zaškrtila a na konci s ní soucítí. Tak je to správně.

Pochyby po Hronově končí nebo je budete hrát ještě jednu sezónu?
Inscenace bude mít derniéru v říjnu v Praze, ale ještě máme rozjednané nějaké hostování mimo Prahu. Je to tak, že záleží na autorských právech. Máme je do konce tohoto roku. Pak bychom si museli žádat individuálně na každé představení a z předchozí inscenace vím, že je to problém. Práva by pak byla dost drahá.

Není škoda končit s představením, když se po festivalu zřejmě objeví další zájemci o vaše vystoupení?
Je to škoda, ale všechno má svůj čas. Už se nám narodilo jiné představení. Jmenuje se Léčitel, napsal je Brian Friel a můžeš jej vidět třeba na Přemostění, pokud nepřijedeš přímo do Prahy. Tuto hru provází hrozně zvláštní spolupráce. Vytváří jej čtyři lidé - režie a tři postavy. Každý jsme z jiného souboru. Navíc jsme červnu dozkoušeli ještě jednu inscenaci, která by měla mít premiéru na podzim. Jde o spolupráci s Mirkem Pokorným z divadla AHA. Bude se jednat o inscenaci víceméně autorskou. Představení vychází z jedné divadelní hry o životě Oskara Wildea – bude se jmenovat „Dostaví se Oskar Wilde“. Je to pro tři herce a já hraji titulní postavu. Jde o Wildea ve starším věku, tak si to mohu dovolit. Mám dva velmi šikovné kolegy z jiných souborů a oba jsou shodou okolností seminaristé tady na Hronově. Rád bych je prostřednictvím Zpravodaje pozdravil. Jsou to Klára Klášterková a Vašek Bartůšek. Doufám, že hra bude premiérována někdy v listopadu. Takže jedeme dál.

Nahradí tedy Pochyby…
Ano. A máme plány i na další představení, to bych ale nerad prozrazoval.

Honza Švácha

Komentáře ke článku